Přihlašte se a získejte VIP obsah. Pro novou registraci klikněte zde.
VIP obsah je určen pro každého odběratele blogu ZDARMA.


Neznáte heslo? Zkuste reset hesla.

Tento obsah je pouze pro přihlášené VIP členy. Členství je bezplatné. Pro novou registraci klikněte zde.

Neznáte heslo? Zkuste reset hesla.

Zadejte e-mail, který jste použili k registraci. Zašlu Vám na něj nové heslo.

17. 12. 2016

Čtete článek ze seriálu o blogování s názvem 200 000 / 40. díl. Každý den zveřejňuji nový díl zde na blogu. Seriál můžete sledovat také na YouTube.



V tomto díle se chci věnovat příběhům. Proč? I když jsem v minulých dílech psal o tom, že si máte vybrat určitý směr, prezentovat své myšlenky, jak zvyšovat povědomí o svém blogu a jak si vytvářet samotný brand, jsem vám stále ještě neřekl, jak je to s příběhem.

ZAČNĚTE S PŘÍBĚHEM

Příběh je pro blog velice důležitý, dokonce bych řekl i klíčový. Blog na rozdíl od ostatních kanálů má být specifický svou subjektivitou a osobitostí. Pokud jej používáte jako portál, kde zveřejňujete tiskové zprávy, což často dělají korporace, následkem jsou žádné reakce na jejich zprávy či posty a také malá odezva od čtenářů. Důvod je následující:

Když čtenář navštíví blog očekává, že zde najde názor člověka, který jej prostřednictvím blogu sdílí. Jestliže porovnáte princip fungování korporátních (resp. firemních) a soukromých blogů, lehce zjistíte, že u těch soukromých je vždy větší interakce uživatelů vůči blogerovi. U firemních blogů nastává problém, kdy čtenáři necítí potřebu reagovat. Mají pocit, že se jim nedostane odpovědi, protože se jedná o korporaci.

Firmy používají blog jako jakési úložiště (archiv) článků, avšak nepřenášejí na čtenáře svou osobitost. Na druhou stranu, pokud se podíváte na úspěšné blogy, mají dobrou interakci, ať už se diskuze rozvine ve formě komentářů pod články nebo na sociálních sítích, kde se články dobře sdílí mezi uživateli. Diskuze na sociálních sítích není sama o sobě špatná, ale blogera to bude částečně mrzet, jelikož jistě chtěl, aby se daná diskuze „rozjela“ přímo na samotném blogu.

Tím jsem chtěl říci, že pokud si firma najde zodpovědnou osobu, která přenáší svou osobnost přímo do psaní, kde píše své názory, „neobaluje“ je oficiálními stanovisky, má blog a „posty“ mnohonásobně vyšší hodnotu pro jednotlivé uživatele, než kdyby zde byla „copywriterská omáčka“, kdy se sdělí určitá základní informace v rozsahu jednoho odstavečku, jenž je rozepsán na 3 či více A4 textu, který je nudný a ne tak hodnotný, jak by mohl být.

Proto, pokud se věnujete, nebo chcete věnovat, blogování, je pro vás klíčové, abyste do blogu přenesli svou individualitu i svůj příběh. Nyní známe teorii: „Přeneste svou osobitost a sdílejte svůj příběh.“, ale jak to udělat?

JAK SDÍLET PŘÍBĚH?

Já sám jsem s tím měl v minulosti problémy. I dnes stále rozvíjím schopnost sdílet svůj příběh, zkušenosti i pohled na některé věci. Neustále se to bude zlepšovat, pokud se tomu budete dostatečně věnovat. Tudíž nejde univerzálně říct: „Je potřeba to dělat tak a tak a bude to stoprocentně fungovat.“. Bohužel skutečnost je taková.

Nicméně existují určité osvědčené postupy, které by měly nastartovat nalézání toho příběhu a jeho formy sdílení. Co mi nejvíce pomohlo se nějakým způsobem prezentovat, budovat si svůj brand a šířit své myšlenky, bylo sjednocení určitých věcí dohromady.

V první řadě se jednalo o vizuál. Samozřejmě od roku 2008 mám svůj blog JarekMikeš.cz, ale design, forma propagace (prezentace) a vůbec sdílení jednotlivých částí obsahu nemělo hlavu a patu. Sdílel jsem tak, jak jsem to cítil, „střílel“ jsem články vlevo, vpravo. Občas na to někdo zareagoval, ale nebylo to úplně tak, jak by to mělo být.

Velký zlom nastal v momentu, kdy jsem začal na svůj blog přidávat další doprovodné aktivity, jež jej rozšířily, tudíž na něm nebyly pouze články, ale začaly se zde objevovat další materiály, které jsem použil a rozhodl jsem se je sdílet dál. Jakmile jsem tedy začal do blogu zahrnovat vzory smluv, předtisky dokumentů, záznamy z prezentací, e-knihy, které jsem napsal nebo které jsou z mého pohledu přínosné a mám svolení je sdílet dál, atd., nastal první skok blogu, kdy se posunul o několik levelů výš.

Další významný skok v prezentaci příběhu a samotného blogu se týkal sjednocení vizuálu. Samotný web design je velmi pomíjivý, protože spousta lidí si myslí, že grafika webových stránek, blogů, e-shopu musí být rozmanitá a obsahovat spoustu fotografií, animací, aby byla pro uživatele atraktivní. Bohužel se jedná o milnou představu. Webová grafika (potažmo web design) může být prázdná bílá stránka se třemi linkami. Pokud je dobře navržená, je to skvělý a funkční grafický design, jenž má vyšší hodnotu, než některé šablony, které lze koupit na nejrůznějších portálech za pár dolarů.

To však neznamená, že se grafice nebudete věnovat a budete mít pouze bílé stránky. Zásadním momentem pro mě bylo, když jsem začal jednotit svůj vizuál. Tedy jsem měl jednotné logo, barvy, vystupoval jsem všude stejným způsobem. Toto je velmi důležité při budování brandu a povědomí o vašem blogu vůbec, jelikož je podstatné, aby vás lidé navenek vnímali konzistentním způsobem.

Jednoduše řečeno pokud navštíví váš blog, potřebují si jej nějak vizuálně zapamatovat. Samozřejmě když přijdou do kontaktu s vašimi sociálními sítěmi, youtubem, v e-mailingu, příp. vás potkají osobně, musí z vás cítit váš brand jako takový. Tedy pokud přijdou na facebook, i když na něm ještě nebyli, a uvidí, jak je zpracovaný, hned si uvědomí, že se jedná o vás, protože znají váš blog. Myslím si, že tohle je základ, na kterém můžete budovat váš brand.

SHRNUTÍ

Určitě se snažte vystupovat stejnorodě, neměňte svou historii – ať už k lepšímu nebo k horšímu. Snažte se ji prezentovat takovou, jaká skutečně je, aby vás čtenáři měli možnost poznat. Je však na vás, jak hluboko je necháte do svého soukromí zasáhnout, ale je důležité, abyste informace o vás i váš příběh sdíleli stále stejně. Setkal jsem se s lidmi, kteří měli svůj blog i sociální sítě, a na obou nastávaly konflikty v jejich vyjádření, což je opravdu špatně, jelikož nepůsobí věrohodně. To je pro každou osobu, jež se snaží prezentovat, zásadní problém.

Příběh je založen na vaší tvorbě. Ta jako taková se dá rozložit na spoustu částí. 


Líbil se vám článek? Sdílejte jej.


comments powered by Disqus
Zpět